« zpět

Superligový titul nám chybí a chceme ho, hlásí kapitán a trenér Paděra

14.12.2021 - Boskovice – Premiéra na trenérské pozici v Superlize malého fotbalu pro něj nemohla dopadnout lépe. Ondřej Paděra v roli hrajícího kouče dovedl Blanensko po podzimu na první příčku východní skupiny, jeho výběr vede o bod před brněnským obhájcem titulu. „Jsem rád, že jsme vyhráli i na jeho hřišti, což nám dodalo velký optimismus,“ říká kapitán a se 23 brankami nejlepší střelec soutěže Paděra.


Vedete východní skupinu, máte k podzimní části nějakou výhradu?

Samozřejmě převažují hlavně pozitiva. Jedno minimální negativum je domácí prohra s Brnem, protože zápas byl dlouho vyrovnaný, snad devět minut před koncem to bylo 2:2, nakonec jsme prohráli 2:5. Po gólu na 2:3 jsme hru otevřeli a výsledek náš výkon zkresloval. Podzim jinak hodnotím jen pozitivně, máme velkou radost, že jsme po porážce s Brnem zabrali a vyhráli v Jihlavě, což byla alfa a omega, pro nás důležité vítězství vzhledem k další části podzimu. Zvládli jsme další utkání doma s Baníkem, porazili jsme Olomouc, přestože jsme prohrávali o tři góly, v Pardubicích jsme vedli o tři branky a soupeř srovnal, přesto jsme duel zvládli. Zlatý hřeb bylo utkání v Brně, kde jsme neměli co ztratit, body jsme měli nahrané, ale předvedli jsme super výkon, zvládli jsme zápas hodně po taktické stránce a považuji za velký úspěch, že přezimujeme na prvním fleku.

 

Na závěr podzimu jste vyhráli v Brně 5:2. Co stojí za vaším úspěchem?

V zápasech mimo Brno jsme dokázali vyhrávat už předešlé sezony. Všichni víme, že nejsme obranářský mančaft a je nám vlastní vyhrát 8:5 než 1:0. Sílu máme hlavně v ofenzivě, na což spoléháme a daří se nám nadále mančafty přestřílet. S Brnem jde ovšem o taktičtější zápasy, částečně jsme v nich měli i trochu smůly, že jsme je nedokázali přetáhnout na naši stranu. Jsou vesměs vyrovnané a rozhodují maličkosti. Teď byl rozdíl v Brně v tom, že jsme věděli, jakým stylem chceme napadat, byli jsme dobře takticky nachystaní, měli jsme šance a podařilo se nám je proměnit. Stálo při nás i štěstí, když jsme 3:2 vedli, Brno trefilo tyčku, v některých situacích nás podržel Kuba Klimeš v brance. Bez štěstí ovšem těžké zápasy uhrát nejde. Zapracovali jsme na taktické stránce a hlavně chodíme furt ve stejném silném složení. Kluci jsou ochotní jezdit i na větší vzdálenosti, třeba do Pardubic, toho si nejvíc vážím.

 

Pomůže psychicky vítězství nad Brnem?

Stoprocentně nám po psychické stránce může pomoct. Brno je trojnásobný šampion v řadě, suverénně procházelo předešlými ročníky a je to pro nás největší soupeř. Jsem rád, že jsme si vyzkoušeli, že lze vyhrát i na jeho hřišti, což nám dodalo velký optimismus.

 

Play-off máte jisté, takže cíl je vylepšit loňské třetí místo?

Už před začátkem soutěže jsme se bavili, že je čas Brno sesadit. Lhal bych, kdybych říkal, že se spokojíme se druhým nebo třetím místem. Stoprocentně myslíme na nejvyšší příčku. Když budeme v top trojce, bude to úspěch, ale superligový titul nám chybí a chceme vyhrát. Asi mluvím za všechny, že určitě máme v týmu kvalitu, abychom letošní ročník ovládli.

 

Superfinále se uskuteční 24. a 25. června 2022 opět v Boskovicích. Zvyšuje to vaši motivaci?

Jednoznačně. Jednak jde o hřiště, které známe a našemu stylu fotbalu sedí jeho velké rozměry. Další atribut jsou diváci. Myslím, že v Superlize malého fotbalu chodí na Blanensko v největším počtu na všechny zápasy a věřím, že pokud budeme ve finále, dá se čekat větší divácká kulisa. Bylo by krásné sezonu před domácím publikem dotáhnout do konce.

 

Vedle Brna bude váš velký konkurent jistě i Staropramen Praha, který vede západní skupinu a opět vzbuzuje respekt, že?

Samozřejmě sleduji i druhou skupinu a vím, že Praha měla výborné výsledky a vede skupinu. Určitě se s ní musí počítat, pořád jde o největší město v republice, má obrovskou základnu. Celkově by pro malý fotbal bylo dobré, aby se do finálové trojky nedostaly jen týmy z Moravy, ale taky mančaft z Čech. Praha do toho letos hodně promluví.

 

Máte za sebou první podzim, kdy vedle kapitána zastáváte také trenérskou roli. Co se pro vás změnilo?

Tolik se toho nezměnilo. I když byl hlavní trenér Peťa Dolníček, zastával jsem pozici asistenta a dávali jsme tým dohromady. Tréninky nemíváme, každý se připravuje ve velkém fotbale, takže v malém jde o organizační věci, dát kluky dohromady a vymyslet pár věcí, co si před zápasem řekneme, třeba co se týče taktiky. Podle soupeře měníme náš styl, i když se hlavně snažíme hrát tak, abychom diktovali tempo a soupeř se podřídil nám. Samozřejmě na někoho jako Brno se musíme takticky chystat víc, jak napadat, jak bránit. Máme kvalitní hráče a není potřeba tolik vysvětlovat, každý ví co hrát, je potřeba to jen trochu korigovat.

 

Vaše dvojče v malém fotbale Jan Koudelka má taky co říct k taktice?

S Koudym si často voláme, o těch věcech se spolu bavíme. Máme oba docela bohaté zkušenosti z malého fotbalu, takže kdo jiný by měl něco říkat než my. Radíme se spolu a diskutujeme.

 

Také vedete individuální dětské tréninky, láká vás trénovat větší kolektiv v soutěži?

Upřímně nevím, zda by mě naplňoval celý tým dětí. Momentálně ve škole vedu kroužek malého fotbalu, takové sportovky pro děti, ale na fotbalový tým bych to neviděl. Spíš mě baví malý fotbal, kde mi vyhovuje, že můžu složit deset lidí a naplňuje mě to hodně, do toho dělám individuální tréninky s dětmi, což mě taky baví, ale považuji se stále víc za hráče. I když s děckama trénuji, často se snažím zapojovat, přistihuji se i tam, že jsem hráč a cítím se tak víc než trenér.

 

Na konci října jste s reprezentací absolvoval Nations Cup v Maďarsku, kde vás doplnili čtyři blanenští spoluhráči Jan Koudelka, Pavel Kucharčuk, Zdeněk Fládr a Aleš Rus. Skončili jste čtvrtí, s jakými dojmy jste se vrátil?

Bylo to zase něco jiného, když se tam objevilo tolik kluků z Blanenska. Nechci říkat, že jsem si to užil, jdu zápas vyhrát a ne si ho užít, ale bylo příjemné navléct na sebe reprezentační dres po té covidové pauze. Mistrovství Evropy v Košicích bylo dvakrát odloženo, takže poslední akci jsme měli na podzim 2019 mistrovství světa v Austrálii, od té doby žádná reprezentační nebyla. Bohužel to nedopadlo výsledkově, ale vyzkoušelo se hodně kluků, takže turnaj měl určitě přínos. Je dobře, že jsme viděli, na čem máme pracovat. Mistrovství Evropy v Košicích se má konat v červnu, takže je lepší, že jsme facku dostali teď než tam. Věděli jsme, že Slovensko a Maďarsko patří k lepším týmům v celosvětovém měřítku, ale viděli jsme, že i Izrael šel hodně navrch. Spousta týmů jde nahoru a špička se rozšiřuje na deset nebo dvanáct mužstev, promlouvá do toho čím dál víc týmů. Do Maďarska jela spousta nováčků, věřím, že v tradičním složení, jak jezdíme, bychom dopadli líp.

 

Užijete si aspoň přes Vánoce odpočinek?

Vždy říkám, když se blíží konec sezony a mám fotbalu hodně, už aby byl listopad, prosinec, že si odpočinu. Potom je situace taková, že dva tři dny nic nedělám a cítím na sobě nervozitu, potřebuji něco dělat. Velmi často se s klukama domluvíme a zahrajeme si fotbálek, když to nevyjde, protože třeba napadne moc sněhu a nemůžeme na hřiště, jdu si aspoň zaběhat. Třikrát, čtyřikrát v týdnu něco dělám. Z druhé strany tohle jsou měsíce, kdy je potřeba taky vydechnout, takže se snažím v této době věnovat přítelkyni a věcem, na které jsem kvůli fotbalu neměl tolik času. Moc neblbnu, ale když něco nedělám, cítím se víc unavený a sport mi hrozně chybí. Takže se v rozumné míře hýbu.

 

- Jaroslav Kára -

Foto: Petr Nečas

Superligový titul nám chybí a chceme ho, hlásí kapitán a trenér Paděra

Partneři

Ref

 

Staropramen

 

Nike

 

Sabe

 

Idnes