Cítil se na šedesát, nemohl dýchat. Po návratu vstřelil Svoboda dva góly

Richard Svoboda v loňské sezoně. Foto: Petr Nečas

Celostátní soutěž hrál přitom naposledy v září, kdy stihl dva zápasy, v novém roce ho sužovaly zdravotní potíže. „Čtyři měsíce jsem vůbec nehrál fotbal. Nevím, co se stalo. Měl jsem covid a asi nějakou infekci na plicích. Ani nevím, co mi je,“ popisuje pětadvacetiletý ofenzivní hráč.

Přestože absolvoval řadu vyšetření, konkrétní diagnózu se nedozvěděl. „Byl jsem všude, už nemám kam jít, na kardiologii, na plicním, dva měsíce jsem někde lítal a nikdo nic neví. Nemohl jsem dýchat, přišlo mi, jak kdyby mi bylo šedesát. Začal jsem před čtrnácti dni trénovat, snad to bude lepší, ale ještě chvíli to potrvá,“ líčí vicemistr světa do 23 let. „Pořád se necítím tak dobře jako dřív, ale nechci na to myslet. Věřím, že to bude dobré,“ doufá.

Ovšem v Boskovicích podal výkon, jako by žádnou pauzu neměl. Blanensko v sestavě s Ondřejem Paděrou, Janem Koudelkou i Davidem Krškou vzdorovalo „Horníkům“ jen v první půli. „Nebylo to o mně, jen jsem rád, že jsem si zahrál. Na podzim jsem stihl dva zápasy, jinak to kluci ukopali sami. Psal jsem Lapymu (trenér Ondřej Lapeš – pozn. red.), že chci zkusit Blanensko, ale když jsem tam viděl Koudyho s Krškou, věděl jsem, že to bude dobrý kolotoč. Zvládli jsme to až nečekaně dobře. Domácí hrají nahoru dolů, což nám vyhovuje, šli jsme si zahrát fotbal a vyšlo to,“ usmívá se Svoboda.

V úvodních dvou minutách druhé půle vstřelil navrátilec do jihlavské sestavy dva góly, čímž zlomil blanenské odhodlání. „Říkal jsem klukům, že jsem to potřeboval. Měl jsem dost šancí a náznaků, ale nic mi nevycházelo, pak to konečně padlo a šlo asi o dva nejdůležitější góly, domácí se poté zlomili. Jsem rád za sebe i za kluky, všem se nám ulevilo. Horší by bylo, kdyby dalo branky Blanensko, asi bychom to těžko doháněli,“ uvažuje.

Ve 46. minutě ještě přihrál na gól Antonínu Plichtovi, který zvýšil na 5:2, nakonec Jihlava vyhrála 8:2. „Domácí měli ještě dost šancí, hodně nás podržel Poky (brankář Tomáš Pokorný – pozn. red.). Myslím, že třikrát čtyřikrát nastřelili tyčku nebo břevno. Pak už byli odevzdanější a chodili jsme do brejků třeba tři na nikoho, když šel Koudy do brány,“ komentuje Svoboda blanenskou power play.

Jihlava uzavřela základní část Superligy malého fotbalu na druhé příčce východní skupiny pouze bod za Olomoucí. „Kluky jsem sledoval, zápasy u nás v Jihlavě se natáčí a viděl jsem, jak hrají. Porazili Olomouc, dvakrát Brno, kterému jsme nesahali ani po kotníky od doby, co hraju. Od naší účasti v Superfinále se tým obměnil, skončili Demeter nebo Šuta. Máme dobrou partu a daří se nám, i když jsem teď byl na jednom zápase,“ upozorňuje.

Ve čtvrtfinále narazí celek Miners na pražské Predátory. První utkání se hraje 9. května v hlavním městě, odveta na Vysočině 14. května. „Nevím co čekat, jak se soutěž rozdělila, sleduji ostatní týmy jen tabulkově. Nemám ponětí, jak na tom jsou, kdo tam hraje. Ale když jsem pozoroval naše kluky, jak hráli na podzim, není potřeba něco změnit, stačí jen takhle pokračovat. Dost se daří Jirkovi Míčovi, na kterém stavěli, když občas přijde Dan Kavka, taky je znát,“ podotýká.

Pokud bude Svoboda zdravý a ve formě, určitě patří k adeptům na dres české reprezentace pro mistrovství světa, které se od 26. října do 4. listopadu koná ve Spojených arabských emirátech. „Upřímně jsem na účast nemyslel skrz to, jak jsem se cítil, ani jsem s tím nepočítal. Kluci teď jedou na turnaj v Baku, budou víc rozjetí, ale uvidím, co se bude dít. Nechci nic zabalit,“ vzkazuje ofenzivní šikula.